Od prosince 2023 představujeme v grafickém kabinetu grafičku Evu Vápenkovou. 

U vystavených prací Evy Vápenkové (*1979) nejsou ani tak důležité přesné roky, kdy autorka díla vytvořila, jako spíše názvy, které sériím grafik dala: Okolo mě (Prostor, Zvuk); Horizonty; Città invisibili; Proto, co je za. Všechny ozřejmují jádro jejího přemýšlení. Inspirací k tvorbě jsou jí různé motivy, od hudby (např. skladby Arvo Pärta), přes literaturu (např. kniha Itala Calvina Città invisibili /Neviditelná města/) až například po cestu do Santiaga de Compostela. Už z toho mála jde vystopovat pojící charakter autorčiných děl. Vjemy, zážitky, zkušenosti a pohledy destiluje na základní linii nebo plochu. Zbavuje se zbytečné výřečnosti, aby se oddala samotné podstatě zobrazeného. Každé její dílo navíc ovlivňuje čistá plocha uvnitř i vně otisku matrice. Prázdno vede k úplnosti prostoru.

Jeden motiv se v tvorbě Evy Vápenkové stále objevuje. Krajina. Pohled na ní, pobyt v ní. Horizont. Její krajiny nejsou přesnými záznamy, spíše volnými vizuálními kompozicemi. Spojnicí je právě horizont, linie se zdánlivými konci. Výsek, rozměrově závislý na podkladu, se nám zjevuje jako uzavřený celek, kde se koncentruje přítomnost a veškeré myšlenky. Pro Vápenkovou horizonty označují určité okraje či hranice. Tyto hranice definují prostor, ve kterém se vyskytuje, který je schopna myslí uchopit.

Sama autorka, která mimo jiné vystudovala obor grafika u prof. Jiřího Lindovského na pražské AVU, svou tvorbu popisuje slovy subtilnost, křehkost, pomíjivost. Ta přesně vystihují její interpretace prostoru světa.