Polská grafika na Festivalu současného umění Prostějov 2020–2024

Zbyněk Janáček

Motto:
„Od samého počátku zůstává grafika úzce spjata s médiem, které je hnací silou jejího evolučního vývoje. Toto médium sankcionuje a zároveň přehodnocuje neustále se rozšiřující pole zkušeností, které vedou k individuálním závěrům a velmi zajímavým uměleckým strategiím. V tomto smyslu je dnes umělecká grafika aktuální jako vždy“.              

(Grzegorz Handerek)

 

Už více jak jednu půl dekádu se středomoravský Prostějov stává v prvním říjnovém týdnu místem, kde je možné v náročné dramaturgii vidět řadu výstav současného umění. Z původního regionálního Festivalu současného umění Prostějov se stala díky týmu kurátorů a místních dobrovolníků (a osvícené podpoře radních města Prostějova a vedení Olomouckého kraje) událost středoevropského významu. U vzniku FSU Prostějov stál Mira Macík, absolvent Fakulty umění Ostravské univerzity, kurátor olomoucké Galerie Telegraph, jemuž se podařilo v neuvěřitelně krátké době přesvědčit nejen začínající autory z Moravy (Ostrava, Olomouc, Brno…), výtvarné pedagogy z českých vysokých uměleckých škol, AVU Praha, FaVU VUT Brno, FU Ostrava, atd.) zavedené a renomované vizuální umělce z celé České republiky (např. Marek Theer, Michal Gabriel, aj.), ale také z Polska, a v roce letošním i z Německa, aby v Prostějově představili aktuální tvorbu. V každém roce pak v prostorách zavedených institucích jako Muzeum a galerie města Prostějova, Galerie současného umění Duha, prostějovské kino Metro 70, ale i alternativních prostorách jako je barokní bývalý klášter Milosrdných bratří s kostelem sv. Jana Nepomuckého, na řadě výstav (10 až 15 výstav!) vystavují vizuální umělci za nemalého zájmu především mladé generace, ale nejen jí. Poněkud ospalý a svým poklidným tempem žijící Prostějov se počátkem října probouzí a i díky nekompromisní a náročné dramaturgii se otevírá nesnadnému výstavnímu i edukačnímu diskurzu. A kdo měl možnost některý z ročníku FSU Prostějov navštívit, potvrdí, že o překvapení nebývá nouze.

K výstavám představujícím autorky a autory ze zahraničí patří i ty, které českou scénu konfrontují se současným polským umění s důrazem na grafickou tvorbu. Ve spolupráci s Mirou Macíkem kurátorsky připravil Zbyněk Janáček (FU Ostrava) v letech 2022–2024 postupně tři výstavy.

V roce 2022 se na prostějovském festivalu současného umění v galerii prostějovského Zámku představili Ioannis Anastasiou, (*1995, Athény, Řecko, doktorand ASP Wroclaw), dr. Zuzana Dyrda a prof. Małgorzata Et Ber Warlikowska, pedagogicky působící na Akademii Sztuk Pięknych im. Eugeniusza Gepperta we Wrocławi v ateliéru Ekspansji Graficznej (Department of Printmaking, Studio of Printmaking Expansion), a Nastazja Ciupa, která pracuje v ateliéru litografie na varšavské Akademii Sztuk Pięknych.

V roce 2023, opět v prostějovské Galerii Zámek, vystavovali dva polští autoři střední generace z Horního Slezska, konkrétně z polských Katovic.

Dr. Marta Pogorzelec, absolventka katovické Akademie Sztuk Pięknych (Academy of Fine Arts) v Katowicích (v roce 2008), kde nyní vede Ateliér digitálních technik. Marta Pogorzelec vystavila soubor lentikulárních tisků z cyklu Refugium.

Piotr Pająk, vystudoval Akademii výtvarných umění v Katovicích, obor grafika. Pająk je multimediální umělec vytvářející náročné technicky vysoce sofistikované interaktivní instalace, zvukové objekty, filmy a animaci. V Prostějově vystavil Piotr Pająk práce z většího cyklu Černé zrcadlo / Black Mirror.

V letošním roce 2024 bylo možné v prostějovské Galerii současného umění Duha vidět práce tří polských grafiků, a to Mirosława Pawłowského a Jarosława Janase z Poznaně a autorky z východopolského Rzezsowa Magdaleny Uchman. FSUP tedy i v další ročníku pokračuje v prezentaci současných vizuálních umělců z Polska.

Jde o autory a autorku starší a střední generace, kteří mají, přes rozdílné výstupy, mnoho společného. Není to pouze mimořádná vizuální hodnota jejich prací, seriálnost, ale také intermedialita a koncentrace na médium umělecké grafiky, a přes generační odlehlost nejstaršího z nich, prof. Miroslawa Pawłowského, i další mimoumělecké vazby. V jejich životopisech nalezneme některá styčná místa a okolnosti.

Ale po pořádku. Je třeba uvést Poznań, kde na Uniwersytetu Artystycznym w Poznaniu, dříve PWSSP (Státní umělecko-průmyslová škola, od roku 1919), prof. Miroslaw Pawłowski (*1957) absolvoval v roce 1981 a v letech 1995 až do 2019 vedl ateliér serigrafie (sítotisku) a patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této prestižní polské vysoké umělecké školy, ale rovněž k nezpochybnitelným osobností současné polské grafiky.  Absolventem právě ateliéru serigrafie Miroslawa Pawłowského na ASP Poznań byl dr. Jarosław Janas (*1981), který i několik let po studiích s M. Pawłowskim spolupracoval jako asistent. V současné době pracuje na Uniwersytetu Opolskim v Opole. Dalším důležitým městem je východopolský Rzeszow, kde v roce 2006 další z vystavujících prof. Magdaléna Uchman (*1981) ukončila studia na tamní univerzitě v ateliéru hlubotisku prof. Krzysztofa Skórczewského (2006). M. Uchman potom absolvovala v letech 2006–2021 doktorské studium na nejstarší polské akademii umění v Krakowě (Akademia Sztuk Pięknych Krakow). Od roku 2012 pedagogicky působí na katedře Grafiki Warsztatowej Fakulty umění Uniwersytetu Rzeszowskiego. Od roku 2020 vyučuje jako mimořádná profesorka na katedře Grafiki Warsztatowej i Teorii Sztuki v Instytutu Sztuk Pięknych UR v Rzeszowě. A právě na Institu umění v Rzeszowě se propojily umělecké a pedagogické cesty M. Pawlowského a Magdaleny Uchman. Od roku 2019 prof. M. Pawlowskí vede katedru Grafiki Projektowej i Multimediów (Katedra grafického designu a multimédií).

Pedagogické, umělecké a lidské osudy však nejsou tím, co při rozhodnutí pozvat polské umělce v roce 2024 do Prostějova hrálo hlavní roli. Tím rozhodujícím byla pochopitelně jejich tvorba, která se přes jinakost přístupů vyznačuje mimořádně silnou vizualitou, důrazem na autentický a rozpoznatelný výtvarný jazyk a především pak překračováním hranic mezi tradiční (dílenskou) grafikou a silnou afinitu k novým technologiím.

Mirosław Pawlowski vystavuje cyklus digitálních tisků Masky / Maski / Masks, ve kterých se zamýšlí nad otázkami identity, jejího subjektivního a objektivního obrazu. Autor o vystaveném cyklu napsal „… jsem digitálně vygeneroval postavu, dalo by se říci, univerzálního muže, a poté znásobením obličeje, modelu‘ jsem vytvořil situaci, kdy záměr a realita byly nerozlučně spjaty. Umělé kyborgské masky začaly žít svým vlastním životem. Staly se potenciálním obrazem každého z nás“. Tematizace dystopie a koexistence naší reality se světem technologií je vysoce aktuální a v souvislostech s nástupem AI nabývá další významů a přitažlivosti.

Grafické listy Magdaleny Uchman jsou svého druhu palimpsesty. (Palimpsest je označení pro látku, z níž bylo původní písmo záměrně odstraněno buď vyškrabáním nožem nebo pemzou či omytím a nahrazeno novým textem. Z důvodu úspory materiálu bylo toto druhotné používání obvyklé již v období antiky a velmi se rozšířilo ve středověku.) Mnohovrstevnaté výpovědi inspirované literárními texty, objevující se ve fragmentech na grafických listech, které vznikají soutiskem řady matric, kombinací sítotisku a litografie. Divák je konfrontován se složitou vizuálně nesmírně působivou matérií grafik, ve kterých jsou texty nositelem významu anebo přijímají podobu symbolického gesta. Grafické dílo Magdaleny Uchman je pro autorku teritoriem svobody a pro diváka pak dobrodružným interaktivním odkrýváním skrytých významů.

Třetí z vystavujících, Jarosław Janas, zpracovává „svět kolem nás“ prostřednictvím technologie space-graphic imaging používající 2D a 3D skenery. Tyto technické obrazy jsou pro J. Janase materiálem, který edituje do působivých výřezů reality, v níž „žijeme“. J. Janas k tomu uvádí: „Při hledání alternativních metod záznamu obrazu zaznamenávám a analyzuji časoprostorový aspekt reality a jevy a procesy v ní probíhající, přivádím je do oblasti umělecké grafiky – tisku hmotného grafického tisku. Série prací prezentovaných na výstavě je výsledkem takové akce“.

Všichni tři autoři se pohybují na polské i mezinárodní scéně, obdrželi řadu ocenění v zahraničí i na polských prestižních výstavách a přehlídkách současné polské grafiky. Spojuje je ovšem také, jak už bylo uvedeno, působení na polských uměleckých vysokých školách a fakultách umění. Mirosław Pawłowski je rovněž řadu let kurátorem, věnuje se vedle grafiky také grafickému designu, mj. navrhl grafickou úpravu řady publikací a katalogů pro polské galerie umění a pro další instituce.

Mirosław Pawłowski 

*1957
Kontakt: mpawlowski@ur.edu.pl

Působí na Vysoké škole humanitních studií, dále na Institutu výtvarných umění, konkrétně Katedře grafického designu a multimédií v Rzeszowě na UR.

Mirosław Pawłowski v letech 1976–1981 studoval na Státní vysoké škole výtvarných umění v Poznani – diplom s vyznamenáním v roce 1981. V letech 1982–2019 působil na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni a v letech 1995–2019 vedl Ateliér serigrafie. na ASP v Poznani, kde byl v letech 1998–2002 zástupcem děkana a poté děkanem Fakulty malby, grafiky a sochařství a v letech 2002–2008 děkanem Fakulty grafiky. V letech 2008–2016 působil jako zmocněnec rektora pro propagaci a publikační činnost na Univerzitě umění v Poznani. Od roku 2001 řádný profesor. V současné době je profesorem University of Rzeszów, vedoucí oddělení grafického designu a multimédií na Institutu výtvarných umění.

Mirosław Pawłowski v letech 1983-2021 uspořádal 78 samostatných výstav grafiky a zúčastnil se 518 skupinových prezentací na národní i mezinárodní úrovni.

K tvorbě M. Pawłowského: Analyzuje stav současného člověka, který je vepsán do dvou světů: subjektivního a objektivního, zdokonaluje se v překračování jejich hranic, nasazuje si různé typy masek – vytváří tak „hrdiny“ svých grafik. Pomocí počítačových programů digitálně generuje postavu „univerzálního člověka“ a umělé, kyborgům podobné figury se stávají potenciálním obrazem každého z nás. Jejich zmnožením, zakrytím obličeje nebo očí vytváří specifický druh masky. Tím zahajuje diskurz o potencialitě významů, o potencialitě samotného obrazu. Klade si otázky a vede tak dialog s divákem, ponechává mu široký prostor pro subjektivní interpretaci.

V série „Kamufláž“ osciluje kolem problematiky člověka „zobrazeného“ podle různorodého, proměnlivého klíče konvencí. Často je to právě tento proces, který obsahuje paradox vyjádřený v zobrazení – pravdu o ambivalenci, relativizovanou prostřednictvím tekutých definic subjektu a objektu, s celým spektrem důsledků vyplývajících z této skutečnosti. Metaforizuje fenomén vnímání a kolem „obrazu“ buduje mnohovrstevnaté významy, které se pokaždé stávají autorským komentářem k současnosti. Grafiky vytváří pomocí serigrafie a UV tisku.

MP byl mnohokrát oceněný, mj: Elfde Biennale van de Kleingrafiek, Sint Niklaas Belgie, cena v sekci reliéf (1983); 5. národní výstava mladé grafiky, BWA Poznaň, cena – tvůrčí stipendium Ministerstva vnitra a zahraničních věcí (1984); Mezinárodní bienále grafiky, Krakov – cena za regulaci (1986); 2. grafická soutěž pojmenovaná po A. Raka, BWA Katowice – regulérní cena (1987); Mezinárodní bienále „Tváří v tvář hodnotám“, Katowice – cena Nezávislé kulturní komise (1990); 14. národní výstava grafiky, BWA Lodž – cena hejtmana Poznaně (1996); Mezinárodní trienále grafiky v Krakově – regulérní cena (2006); Vyznamenání v 47. ročníku soutěže PTWK Nejkrásnější knihy roku 2006 za grafickou úpravu alba „Jan Berdyszak. Works 1960-2006“ (2006); 9. ročník soutěže o nejkrásnější knihu roku o Cenu Józefa Łukaszewicze – 1. cena za grafiku “Jan Berdyszak. Dílo 1960–2006“. Vydala Městská galerie Arsenal, Knihovna Raczynských v Poznani (2007); Zvláštní cena poroty za grafický design „Umělecká grafika. Workshop Manual“ v celostátní soutěži akademických příruček ‚Academia‘ pořádané nakladatelstvím ‚UW Publishers‘ Varšavské univerzity ve Varšavě (2007); logo a identifikační prvky pro Centrum současného umění ‚Znaki Czasu‘ v Toruni, 2. cena (2007); Zvláštní cena poroty za grafický design knihy „Artistic Graphics. Workshop Manual“ v celostátní soutěži akademických příruček ‚Academia‘ pořádané nakladatelstvím ‚UW Publishers‘ na Varšavské univerzitě ve Varšavě (2007); logo a identifikační prvky Centra současného umění ‚Znaki Czasu‘ v Toruni, 2. cena (2007); 3 ocenění v 48. ročníku soutěže PTWK Nejkrásnější knihy roku 2007 za: „Umělecká grafika. Workshop Manual“, ‚5. bienále studentské grafiky‘ a ‚Poznaň v Gdaňsku – Gdaňsk v Poznani‘ (2007); Mezinárodní trienále grafiky v Krakově – Fundovaná cena (2012); 2. cena na 2. bienále současné grafiky, Iaşi, Rumunsko (2019).

Díla ve veřejných sbírkách:

Národní muzea ve Varšavě, Poznani a Štětíně, Okresní muzea v Bydhošti a Toruni, Muzeum Warmie a Mazur v Olsztyně, Muzeum středního Pomořanska ve Słupsku, Muzeum plakátů ve Wilanowě, Varšava, Městská galerie umění v Lodži, Městská galerie Arsenal v Poznani, Galerie umění Wozownia v Toruni, Národní knihovna ve Varšavě, Galerie Gallus ve Frankfurtu nad Odrou, Knihovna Univerzity v Zelené Hoře, ASP v Poznani; MTG Krakov; Muzeum plakátu Lahti, (Finsko); UTK Knoxville, TN, (USA); The International Poster Collection, Fort Collins CO, (USA); Grafické centrum, Soluň, (Řecko); Mazovské centrum současného umění Elektrownia v Radomi; Občanské muzeum Cremona, Itálie; sbírky Akademie výtvarných umění ve Varšavě a Poznani; Muzeum umění a designu prefektury Toyama (Japonsko); Centrální univerzita Himáčalpradéš, Indie: Mezinárodní bienále grafiky, Jerevan (Gruzie); Galerie Manualis (Francie); Národní muzeum výtvarného umění na Tchaj-wanu (Tchaj-wan); Ekvádorské bienále plakátu 2020 (Ekvádor); Univerzita umění a designu v Šan-tungu (Čína); Moldavský národní muzejní komplex – Muzeum umění v Iaşi (Rumunsko); Nencki Art Collection PAN Varšava.

Magda Uchman

*1981 v Przeworsku. Absolventka Institutu výtvarných umění na Rzeszowské univerzitě. V roce 2006 získala rektorský diplom uznání realizovaný v ateliéru hlubotisku profesora Krzysztofa Skórczewského. Rektorský diplom uznání obdržela za vynikající výsledky během studia. V roce 2010 dokončila doktorské studium na Fakultě grafiky Akademie výtvarných umění v Krakově. Od roku 2012 působí jako odborná asistentka na katedře grafiky na Fakultě umění Rzeszowské univerzity a od roku 2020 jako profesorka na katedře grafiky a teorie umění na Institutu výtvarných umění Rzeszowské univerzity, kde vyučuje v Ateliéru  grafiky a litografie na Fakultě grafiky.

Uspořádala 30 samostatných výstav. Zúčastnila se více než 200 skupinových, národních a mezinárodních výstav.

Je držitelkou cen a ocenění: Čestné uznání, 3. bienále experimentální grafiky v Rumunsku (2008); 1. cena, 8. mezinárodní přehlídka malého formátu v Rumunsku (2006); 2. cena, Mezinárodní litografická soutěž Litho-Kielce 2015, Kielce (2016); Fundovaná cena Akademie výtvarných umění v Gdaňsku, 5. mezinárodní bienále digitální grafiky, Gdyně (2016); Vyznamenání, 6. mezinárodní bienále digitální grafiky – Gdyně 2019; 2. cena, 12. mezinárodní bienále A. Senefelder Prize, Offenbach, Německo (2020); Regulerní cena, Mezinárodní trienále malby karpatského regionu Silver Quadrilateral, Polsko (2021); Regulerní cena, 10. Mezinárodní bienále grafiky Splitgraphic, Chorvatsko (2021); Čestné uznání, 5. Awagami International Miniature Print Exhibition, Japonsko (2021), Velká cena, 1. bienále umění Via Carpatia 2021; Regulační cena: 6. trienále současné malby „Podzimní konfrontace“ v Rzeszówě, Polsko (2022).

Jarosław Janas 

*1981 v Opole. V letech 2001–2002 studoval na Opolské univerzitě (Uniwersytet Opolski, Universitas Opoliensis je největší vysoká škola ve slezském městě Opole… ) V letech 2002–2007 vystudoval Akademii výtvarných umění (dnes UAP) v Poznani. (Pozn: Magdalena Abakanowicz University of Fine Arts je významná umělecká akademie se sídlem ve městě Poznaň ve středozápadním Polsku založena v roce 1919 jako Státní uměleckoprůmyslová škola.) Diplom s vyznamenáním získal Jarosław Janas na Fakultě grafiky v ateliér grafiky – serigrafie v roce 2007). Pracoval poté jako laborant tamtéž (2007-2009), dále jako asistent (2009-2013), odborný asistent (2013–2019), v letech 2018–2019 byl vedoucím ateliéru. V roce 2013 obhájil doktorát z výtvarného umění na Fakultě grafiky a vizuální komunikace UAP v Poznani. V prosinci 2021 se na UAP habilitoval. Své práce prezentoval na více než stovce kolektivních i samostatných výstav v Polsku i v zahraničí. Třikrát byl oceněn na Trienále polské grafiky v Katovicích (2009, 2012, 2015).

Pracovní a výzkumnou oblastí je umělecká grafika v kontextu tradičních a digitálních zobrazovacích technologií a současných způsobů vyhledávání a prezentace grafického záznamu. V současné době Jarosław Janas působí na Fakultě umění Opolské univerzity a na Fakultě architektury Technické univerzity v Poznani.