12. Triennale Grafiky Polskej, Muzeum Śląskie v Katowicach

12. Triennale Grafiky Polskej, Muzeum Śląskie v Katowicach
Pozvánka do Katovic
Ondřej Michálek
Když se řekne polská grafika, každému, kdo se s tímto fenoménem už setkal, se vybaví něco jiného. Různá jména, ale třeba i odlišné obory: vedle volné grafiky například polský plakát. A nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že ve všech případech tyto představy bude spojovat přiznání vysoké kvality, obdivuhodné historie, a to i v dobách, kdy třeba v Československé socialistické republice nebylo myslitelné pořádat mezinárodní výstavy jako například Bienále grafiky v Krakově nebo výstavu Intergrafia v Katovicích (od roku 1972). Tam jsme jezdívali za svobodou výtvarného projevu a kultury obecně, i když v jiných oblastech rigidní polský stát žádnou jinou zásadní svobodu neumožňoval. Po pádu železné opony se toto nakročení ke svobodě a normálnímu uměleckému provozu jen urychlilo. Bylo možné se opřít o hustou a decentralizovanou síť Akademií výtvarných umění, stejně jako uměleckých kanceláří pověřených organizováním výstav. Netřeba dodávat, že ateliéry grafiky na těchto školách hrály vždy významnou roli, kdy se důraz na invenci pojil s požadavkem kvalitního řemesla a oběma těmto složkám se přiznávala možnost proměny v návaznosti na individuální ambice studentů. A profesoři, obecně respektovaní, stejně jako jejich dílo, tam byli od toho, aby si studenti svou cestu v rámci formování vlastní umělecké osobnosti nijak „nezkrátili“.
Trienále polské grafiky (TGP) je, jak uvádí její kurátor Marcin Białas v současnosti nejprestižnější polskou soutěžní grafickou akcí, uznávanou a sledovanou i zahraničními grafickými kruhy. Od roku 2015 se hlavní výstava Trienále koná ve Slezském zemském muzeu a samostatným organizátorem soutěžní části se letos stala Akademie výtvarných umění v Katovicích. Kurátor zdůrazňuje interdisciplinaritu, která dominuje současnému umění, stejně jako strategie zahrnující jak vůli k inovacím, tak tematizování kulturního dědictví. A součástí této nabídky pak může být i analýza současných jevů artikulovaná třeba tradičními grafickými postupy. Úvodní text také uvádí, že se 12. ročník Trienále polské grafiky koná v rámci Evropského města vědy Katovice 2024. Tento fakt pak může být záminkou k rozšíření obsahových souvislostí poukazem na shodná východiska i postupy, jež jsou pro vědu a umění společné: experiment a odvaha k nalézání nových řešení a z toho plynoucí dynamika změn.
Dvanácté Trienále současné polské grafiky v katovickém Slezském muzeu (12. Triennale Grafiky Polskej, Muzeum Śląskie v Katowicach) hostí výstavní hala, která nabízí velkorysé pojetí výstavy. To si klade za cíl návštěvníka maximálně zaujmout nejen velkými formáty na stěnách, ale i trojrozměrnými objekty, které se však oboru příliš nevzdalují, naopak: doplňují potenciál grafiky o atributy, s nimiž jsme se při tradičním pojetí výstav dříve nesetkávali. Dalo by se říct, že expozici dominuje zážitkový aspekt, který ponechává stranou často zbytečně rigidní definici oboru. Vedle děl s pořadovým číslem v sérii, jak bývá na výstavách grafiky obvyklé, tu figurují výstupy do prostoru ve formě plošných nebo trojrozměrných instalací, které však prozrazují, že se na jejich vzniku podílela nějaká grafická technika, otisk nebo manipulace. Ke zmíněnému zážitkovému pojetí výstavy patří i „divadelní“ osvětlení exponátů, i když je zřejmé, že světelné rampy v hale by ani jiné než bodové nasvícení děl neumožňovaly.
Uvážíme-li, že v Polsku je obrovské množství grafiků a že rozsáhlá síť vzájemně si konkurujících uměleckých škol obor grafiky stále rozvíjí, přičemž produkuje stále nové talenty, je zřejmé, že výběr umělců a jejich děl na tuto výstavu musel být extrémně přísný: však se jich na ni kvalifikovalo jen 78. Najdeme tu známá jména, ale i mnoho dalších umělců, včetně těch začínajících, pro něž byly připraveny ceny za debiut (Nagroda za najlepszy debiut).
Koncepce vychází z pestrého zázemí, které dnes grafika využívá a zahrnuje i současné tendence, které hýbou uměním obecně. Najdeme tu meditativní abstraktní kompozice (které se nenechávají zviklat současnými naléhavými obsahy), záznamy procesu proměn, uplatnění rétoriky grafického designu, konceptuální pojetí logiky pracovní metody, vtip a humor včetně absurdity, odkazy k manipulacím v mediální sféře, tradiční narativní pojetí, aplikaci potisku na oděv nebo připomínku, že vzdor všem novým možnostem, kdy grafiku charakterizuje prostup více oborů, se grafika může stále odehrát i jako namáhavá práce na matrici, která se pak stane samostatným artefaktem.
Marcin Białas k výstavě dále uvádí: Dynamika změn, které se odehrávají ve světě kolem nás, představuje pro kreativní lidi stále větší výzvu. Někteří fungují v intermediální symbióze mezi technologickými inovacemi a kulturním dědictvím, jiní důsledně využívají umělecké postupy s odhodláním analyzovat současné jevy. Bez ohledu na jednotlivé tvůrčí strategie mají všechny projevy umělecké činnosti potenciál proměnit se v důležité nástroje, které utvářejí realitu a ovlivňují její celkový vývoj.
Výstava bude v Katovicích k vidění ještě relativně dlouho – do 2. března 2025. A rozhodně stojí za to se na ni vydat.
více PDF Grapheion 2024
…
Invitation to Katowice
Ondřej Michálek
When people mention Polish graphics, those familiar with the field often think of different things. These could be various names or even distinct areas: such as free graphics or Polish posters. It’s not far from the truth to say that all these ideas share a recognition of high quality and a remarkable history, even during times when holding international exhibitions like the Biennial of Graphic Arts in Kraków or the Intergrafia exhibition in Katowice (since 1972) seemed unthinkable in the Czechoslovak Socialist Republic. We used to go there in search of freedom of artistic expression and culture in general, even though in other areas the rigid Polish state did not allow any other fundamental freedom. After the fall of the Iron Curtain, this drive toward freedom and artistic expression only grew stronger. Artists found support in a dense, decentralized network of Academies of Fine Arts and art organizations dedicated to organizing exhibitions. Printmaking studios at these institutions have long played a key role, where the focus on creativity was paired with an emphasis on quality craftsmanship. Both of these elements allowed for individual transformation, enabling students to pursue their artistic ambitions. Professors, generally well-respected, ensured that students didn’t take “shortcuts” in developing their artistic identities.
The Polish Print Triennial (Triennale Grafiki Polskiej – TGP) is, as its curator Marcin Białas notes, currently the most prestigious competitive graphic arts event in Poland, recognized and followed by international graphic communities. Since 2015, the main exhibition of the Triennale has been held at the Silesian Museum, and this year, the Academy of Fine Arts in Katowice has taken on the role of organizing the competition section. The curator emphasizes the interdisciplinarity that dominates contemporary art, along with strategies that embrace both innovation and the exploration of cultural heritage. Part of this offering may also include the analysis of current phenomena, articulated through traditional graphic techniques. The introductory text also highlights that the 12th edition of the Polish Print Triennial is taking place as part of the European City of Science Katowice 2024. This fact provides an opportunity to broaden the contextual connections, drawing attention to the shared foundations and methods common to both science and art: experimentation, courage to search for new solutions, and the dynamic changes that result from these processes.
The 12th Polish Print Triennial at the Silesian Museum in Katowice (12. Triennale Grafiky Polskej, Muzeum Śląskie v Katowicach) features an exhibition hall with a bold and expansive concept. The exhibition seeks to impress visitors not only through large-format works on the walls but also through three-dimensional objects that, while remaining within the realm of printmaking, add attributes to the field not typically seen in traditional exhibitions. One could say, the exhibition is largely dominated by its experiential aspect, moving away from the often rigid definitions of the field. In addition to works presented in numbered series, as is customary in graphic art exhibitions, the show includes interventions in the form of two- or three-dimensional installations. These installations reveal the involvement of graphic techniques, imprints, or manipulations in their creation. The experiential nature of the exhibition is further emphasized by the “theatrical” lighting of the exhibits, although it is obvious that the light ramps in the hall would not allow for any other than spot lighting of the works.
Given the large number of printmakers in Poland and the extensive network of competing art schools that continue to develop the field, producing a constant influx of new talent, it is clear that the selection of artists and their works for this exhibition must have been rigorous. In the end, only 78 artists were chosen. The exhibition features not only well-known names but also many emerging artists, some of whom are being recognized with a special prize for their debut (Nagroda za najlepszy debiut).
The concept is rooted in the diverse landscape that graphic art occupies today, reflecting current trends that shape the broader art world. The exhibition presents a wide range of approaches, including meditative abstract compositions (that resist being swayed by contemporary, urgent themes), records of transformative processes; the use of graphic design rhetoric, and a conceptual exploration of the logic behind working methods. It also features wit and humour, including elements of absurdity, references to media manipulations, traditional narrative approaches, the application of printmaking to clothing, and a reminder that, despite the expanding possibilities within printmaking, which increasingly merges with other disciplines, it can still involve the meticulous labour of working on a matrix that becomes an artifact in its own right.
Marcin Białas further reflects on the exhibition, stating: The dynamics of change occurring in the world around us present growing challenges for creative people. Some work in an intermedial symbiosis between technological innovation and cultural heritage, while others use artistic practices committed to analysing contemporary phenomena. Regardless of individual creative strategies, all forms of artistic expression have the potential to become significant tools that shape reality and influence its broader development.
The exhibition will be on display in Katowice for an extended period – until March 2, 2025, and is certainly worth a visit.
more PDF Grapheion 2024